face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
kt.gif

Město Klatovy

Okolí Klatov

Díky častým požárům po založení města vznikla potřeba mít obrannou věž, ze které by bylo možno zhlédnout město a jeho okolí a zjistit vzniklý požár, případně spatřit blížící se vojsko.
   Základní kámen městské věže byl položen 1547. V témže roce  ovšem došlo ke konfiskaci městského majetku císařem Ferdinandem I. V důsledku toho se další stavba věže zpozdila a protáhla do r 1555. Stavbou věže byl pověřen mistr Antonín - amsterodamský stavitel vlastním jménem Antonio de Salla, který byl hrdým klatovským měšťanem.
   Věž je postavena z lámané žuly. Základna má rozměry 9,88 x 10,67 m. Průchod je 2,6 m široký. Stěny jsou silné 3 m a poslední patro má tloušťku stěn 2,6 m. Věž má šest pater z venku patrných  a oddělených jednoduchými římsami. V posledním patře je na každé straně okno 3,32 m vysoké a 1,1 m široké. Na ochozu jsou čtyři rohové věžičky na vysazených podezdívkách. Každá z nich má další čtyři malé věžičky včetně centrální věže. Dohromady tedy 25. Celková výška se uvádí dosti rozdílná. Nejčastěji 71 m. Ovšem po opravě krovu na konci šedesátých let minulého století jsem se jako žák dotazoval na výšku věže zaměstnance muzea a bylo mi řečeno 82 m. Proto spíše věřím hodnotám, které naměřil poslední věžný Antonín Kubík při této opravě pomocí lana. Jeho míry jsou od ochozu na náměstí 50 m a na vrchol 31,66 m. Celkem tedy 81,66 m. V roce 1942 byl sejmut praporek věže, neboť hrozilo jeho zřícení. Vážil 13 kg a měřil 108x60 cm.
   Věž je postavena v pozdně gotickém slohu. Během let byla přestavována zejména její horní část. Vzhled krovu a báně se měnil celkem čtyřikrát. V prvním poschodí byla zřízena mučírna, která měla samostatný vchod po točitých schodech, který je dnes zazděn. Vyšetřující konšelé měli vstup přímo z malého sálu radnice. Ve výšce ochozu pro strážného (50 m) je jedna místnost, která sloužila jako byt věžného. K ochozu vede 226 schodů. Svůj název získala věž kvůli požárům, které ožehly její zdivo a dodaly tmavočerné zbarvení.
 
vondra 2.jpg
Jeden z požárů postihl město jen pár let po postavení  věže v r.1579. Požár zničil vnitřní schodiště a krov. Zvon na věži se zcela roztavil. Tento první zvon byl zhotoven zvonařem povolaným z Bavorska. V roce 1581 ulil klatovský zvonař Martin Jindra zvon nový, který byl zavěšen roku 1583. Byl pojmenován Bartoloměj, neboli Ondřej - lidově Vondra. Vážil 4950 kg. Přežil požáry v letech 1615 a 1685, ale při požáru v roce 1758 se také roztekl. Třetí zvon ulil o rok později zvonař Petr Antonín Jacomini. Zvon odlil přímo v zemi na dvoře vedlejších kasáren. Tento vážil 4400 kg a zatím se neroztavil. 6.12.1938 zvon praskl při ohlašování požáru v Pražské ulici. K opravě byl spuštěn z věže 8.2.1940. Aby mohl být sundán, muselo se na jižní straně věže vyjmout několik kvádrů kolem okna. Opravu prováděla firma Matoušek z Brna. 19.3.1940 byl opravený zvon znovu v Klatovech. Na bílou sobotu téhož roku již opět zvonil. Při představě dnešní vyspělé techniky (jeřáby, doprava,obráběcí stroje a nové technologie) si při nejlepší vůli
 
nedovedu představit,  že by byl zvon sundán, odvezen, opraven, přivezen a zavěšen a to všechno přibližně za 40 dní. Nemluvím o tom, že tehdy ještě zuřila válka.
   Firma Matoušek zhotovila pro zvon lehčí srdce (z původních 180 kg vážilo jen 131 kg), protože byla domněnka, že zvon pukl kvůli němu.
   Černá věž byla osazena novým krovem v roce 1717. Dvě báně pobité měděným plechem dostaly pozlacenou korouhvičku. V roce 1870 byla z věže za silné vichřice shozena báň věže a zaryla se na půl sáhu do země. Za dva roky byla rekonstruována do dnešní podoby. Další oprava střechy se prováděla v r.1967.
   První hodiny se na věži objevily v r. 1855 a zhotovil je klatovský mechanik Jan Bošek. Číselník těchto hodin je 4,26 x 4,26 m. Velká ručička, která ukazuje hodiny, měří 2 m. Orloj v prvním poschodí byl instalován až po první světové válce.
č.věž oprava.jpg
nám.46.jpg

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one