face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
kt.gif

Město Klatovy

Okolí Klatov

Mlýnská stoka a mlýny

Město Klatovy bylo v různých dobách osazeno 12 mlýny. Ty nebyly jen na Drnovém potoce (Lubský mlýn), nebo na Úhlavě, kde jich bylo šest. Přímo městem protékala mlýnská stoka, na které byla postavena celá řada mlýnů. Díky této stoce bylo mlynářství v Klatovech velmi častým řemeslem. Cech mlynářský dbal na to, aby byla dodržována jeho ustanovení, která se týkala zejména výšky jezu v Lubech a dvou dalších přehrazeních stoky nad mlýnem Podbranským a za mlýnem Příkopským. Dále pak hlídali čistotu vody v mlýnské stoce, protože napájela městskou kašnu na náměstí. Také byla přísně stanovena velikost jednotlivých mlýnských kol. Jejich výše se udávala v klatovských loktech. Mlýny Panský a Podšibeniční měli stanovenou výši kola na 3,5 palce, u Makovského tří loktů tří čtvrtí a dvou prstů a u Podbranského tří loktů tří čtvrtí a tří prstů.
Jez Luby.jpg
mlýnský náhon.jpg
Mlýnská stoka
Nedlouho po založení města si němečtí kolonisté vyhlídli vhodné místo na Drnovém potoce pod Loubskou tvrzí, kde silným jezem zastavili vodu a vzedmuli ji do výše, že měla dostatečný spád a mělkým náhonem mohla být vedena do vznikajícího města. Náhon tekl ve směru toku Drnového potoka nejprve na východ do luk, kde nabíral na síle z různých potůčků a stroužek. Dále pak nabíral vodu ze Špalkovského (Špargl) rybníka. Potom tekl pod bývalým parostrojním pivovarem a kolem zahrady dnešního domova mládeže. Je znám pod názvem Hruštička. Protekl pod silnicí na Sobětice a obtékal rybník Čedík. Potom pokračoval korytem na svahu pod Masarykovou školou směrem ke křižovatce u parku. Tady odbočovalo potrubí, které vedlo do parku, pod most směrem na Luby. Zde pod Drnovým potokem vedlo na turbinu elektrárny „Na Plivátku“, která byla uvedena do provozu v roce 1922.
Hlavní koryto teklo dál nad restauraci „Zlatá husa“, za kterou se prudce , do pravého úhlu, stáčelo na západ a teklo pod silnicí. Prudký spád poháněl první mlýn.
Panský mlýn
Kdy byl postaven není známo. Nejdříve se nazýval Smysl, dále Baťkovský, pak Obecní a nakonec Panský. V majetku obce byl od roku 1588. Byl pronajímán zkušeným mlynářům a podmínkou nájmu bylo, že přednostně museli zajistit čerpání vody do sousední vodárenské věže, odkud pak voda tekla dřevěným potrubím samospádem do kašny na náměstí. Kašna byla uměleckým dílem představujícím pannu, mouřenínku, z jejíchž prsou tryskala voda do měděné nádoby. Původní věž byla dřevěná a nevíme jakým způsobem byla voda do ní čerpána. V přízemí bylo otevřené ohniště, které sloužilo k tomu, aby voda v zimních měsících nezamrzala. Po vyhoření byla zbudována zděná. Ta byla zbourána až za první republiky. U výtoku mlýna vody z panského mlýna stával pivovárek Fridína Peispira. Od Panského mlýna pokračovala mlýnská stoka přes Krčmovy zahrady (nad továrnou Joka). V místech nazývaných dnes „Pod valy“ stával druhý
PANSKÝ.jpg
Podbranský mlýn.
Mlýn před rokem 1383 patřil Frickovi z Loun. V sousedství mlýna se nacházely městské sluneční lázně, které braly vodu z vantroků tohoto mlýna. Také tento mlýn byl pronajímán podle situace a mlynář měl povinnost dodávat vodu do lázní. Vedle byly rybářské sádky, jedny už mlýnská stoka minula cestou přes Krčmovy zahrady. Za Podbranským mlýnem se stoka rozdvojila a tekla mezi hradbami jako první a druhý obranný vodní příkop. Zajímavostí je, že každý prý měl jinou výšku hladiny vody. Vnější příkop brzy zanikl, ale vnitřní se zachoval až do 20 stol.
Stoka vedla mezi hradbami směrem k dnešní sokolovně a pak pod dům železářství Kraus č.p 186/I ve Wilsonově (dnešní kpt.Jaroše) ulici. Dále tekla stále za hradbami pod židovskou synagogou až do míst, kde dnes stojí prodejna nábytku Černý. Tam se prudce stáčela pod hradby a při výtoku poháněla nejmladší klatovský mlýn zvaný
Staré Klatovy 131.jpg
Příkopský mlýn.
Při tomto mlýnu byla valcha a kotlářský hamr. Mlýn byl zbourán počátkem třicátých let 20. stol. Při rekonstrukci ulice „Na Příkopech“. Dále mlýnská stoka v podstatě kopírovala dnešní Masarykovu ulici, která se v té době podle ní jmenovala a mířila na další mlýn, který se nazýval
 
Makovský mlýn.
Jednalo se o jeden z nejstarších mlýnů a nacházel se na mlýnské stoce, která v těchto místech vedla rovnoběžně s Drnovým potokem. Po postavení Příkopského mlýna došlo k tomu, že Makovský mlýn měl nedostatečný náhon a byl majitelem Josefem Makovcem prodán cechu koželužskému na drcení třísla. S úpadkem tohoto řemesla skončil i mlýn. Poslední zmínky o něm pochází z konce 17. stol. Mlýnský náhon pokračoval souběžně s Drnovým potokem až k poslednímu klatovskému mlýnu, kterým byl
Podšibeniční mlýn.
Ač se nacházel až na konci mlýnské stoky, jednalo se o nejstarší klatovský mlýn, který byl postaven již koncem 13. století. Jeho majitel Petr Rapota jej roku 1342 věnoval křížovnickému klášteru. Mlýn se stal majetkem špitálu křižovníků s červenou hvězdou, který v Klatovech obdařil majetkem Konrád z Pomuku. Dále mu také věnoval hospodářství a pivovar.
V době husitské křížovníci z města odešli a majetek včetně mlýna spravovala obec. Ten byl zabaven císařem Ferdinandem II. jako pokuta za neochotu města podporovat jej ve válce.
Staré Klatovy 158.jpg
Za tři roky město odkoupilo majetek zpět a tak legalizovalo jeho vlastnictví. Mlýn byl po celou dobu pronajímán a také se mu říkalo Špirkův mlýn.
Před mlýnem byl veliký rybník v místech, kde dnes stojí budova soudu. Mlýnský náhon tekl při tomto rybníku, který zřejmě sloužil jako regulátor hladiny vody v náhonu během such, nebo naopak povodní.
Od mlýna tekl náhon souběžně s Drnovým potokem podél Pazderny a v místech mezi železničními tratěmi na Plzeň a Horažďovice se do něj vléval zpět.
Ostatní šosovní mlýny

Mlýn Točnický – nalézal se pod Vícenicemi v místech, kde z rybníka nevděk vytékal potok, který se vlévá pod Kokšínem do Úhlavy. Mlýn byl postaven obcí r.1699 a také byl dáván mlynářům do pachtu. V roce 1738 byl prodán do vlastnictví jednoho z nich.
Mlýn Volenovský – jako šosovní mlýn zanikl po bitvě na Bílé Hoře. V roce 1543 byl při něm postaven kotlářský hamr.
Mlýn Podborovský – pocházel nejspíše z 16 století a v provozu byl až do konce století osmnáctého.
Mlýn Beňovský – byl postaven v Beňovech na řece Úhlavě. Často měnil majitele i nájemce. Obec jej zakoupila koncem sedmnáctého století.
Mlýn Dražovský – byl postaven na Úhlavě na drahách z čehož byl odvozen jeho název.
Mlýn Červený – Dodnes existující stavba se nachází na řece Úhlavě zpět proti proudu řeky od městských lázní. Dříve se nazýval mlýnem Zdeborovským. Dnešní název je odvozen od červené barvy jeho cihlových zdí. Jedná se o jeden z nejstarších mlýnů. Mnohokrát změnil majitele a byl zakoupen obcí, která jej pronajímala,
Mlýn Nový – také zvaný Hůvnovský se nacházel na řece Úhlavě u Tajanova.

Mimo mlýnů vodních se v Klatovech nacházel také mlýn samotížný, neboli koňský, který stál při městských hradbách za dnešní obchodní akademií.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one