face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
kt.gif

Město Klatovy

Okolí Klatov

Městské opevnění

Opevnění města Klatovy bylo budováno německými osadníky zároveň s budováním města ve 13. a 14. století. Později bylo ještě vylepšováno. Jeho systém s baštami a příkopy byl velmi důmyslný a při tehdejším způsobu válčení bylo město naprosto nedobytné.
Systém se skládal z vnitřního a vnějšího opevnění. Vnitřní hradby byly robustnější o šířce dvou metrů, měly vyšší základy a byly zpevněny 24 baštami, z toho bylo 12 kruhových a 12 čtvercových. Vnější hradby byly vysoké 10 m a široké od 70 do 130 cm. Byly zpevněny 13 polokruhovými baštami vystupujícími ven z hradeb. Vnější hradby byly obranné a vnitřní pozorovací. Po celém obvodu vnější hradby byl ochoz pro strážné zbudovaný na dřevěných podlážkách přichycených na dřevěné trámce asi 2m pod vrcholem hradeb. Dřevěná konstrukce ochozu byla zastřešena břidlicí. Hradby nebyly ozubené, ale byly opatřeny střílnami. Na vrcholu vnitřních hradeb byla plošina 2m široká a hradby byly osazeny zuby pro ochranu strážců. Prostor mezi hradbami byl přibližně 24m široký a je nazýván parkánem. V něm se okolo celého města vinul desetimetrový příkop, který byl z části napájen vodou díky mlýnskému náhonu. Výše položené strany města měly příkop napájený z potůčků z oblasti dnešního Rozvoje, která tehdy nebyla osídlena. Z materiálu vytěženého z příkopu byl z vnitřní strany vnějších hradeb vybudován val pro jejich zpevnění. Stejný příkop byl i okolo vnějších hradeb. Je zajímavostí, že v každém příkopě byla hladina vody různě vysoko.příkopy se zřejmě napouštěly podle potřeby a po většinu času sloužily jako stroužky na dně příkopu. Voda z obou příkopů odtékala mlýnským náhonem u Příkopského mlýna.
 
zal.města 3.jpg
Hradby byly osazeny třemi dvojitými městskými branami. Pro všechny bylo společné jejich řešení vnější a vnitřní brány, v místech mezi branami Klášterskými dnes stojí Střelnice. Loubská brána začínala u domu č.1 a Špitálská v místech u dnešní sokolovny. Ještě byla v hradbách jedna dvojitá branka, která zajišťovala přístup od Černé věže k Podbranskému mlýnu. Třetí hradbu zřejmě tvořilo dřevěné opevnění okolo předměstí. Které se na noc uzavíralo vraty. S vývojem střelných zbraní se zpevňovaly i hradby.
Během protireformačního období (1620-1751) se opevnění nezměnilo, ale během let došlo k jeho značné devastaci a poničení. Nebylo financí ani času na jeho opravu. Roku 1627 došlo k levné opravě Špitálské brány, které hrozilo zřícení. Opevnění bylo často pobořené a někteří měšťané do něj vylámali okna, což odporovalo statutu opevněného města a přibližovalo jej ke vsi. Česká komora se přiklonila k mínění krajských hejtmanů a převor slíbil, že v případě nějakého nebezpečí okna na svůj náklad zazdí.
 
Po roce 1664 začaly částečné opravy opevnění, ale co se opravilo bylo opět zničeno požárem r. 1689. Shořely brány Klášterská a Loubská se sýpkami a vším obilím. Požár také zničil krytí bašt a dřevěné kryté ochozy na hradbách. Další menší škody na hradbách způsobil požár z r. 1700, kdy shořela jen brána Klášterská. Město prodalo Pachmayerovské grunty a z utržených peněz byly v letech 1702-1703 hradby částečně opraveny stavitelem Janem Toscanim. Ovšem k pádům hradeb docházelo i nadále.
V roce 1706 v délce 9 sáhů, v r. 1708 padlá hradba pobořila dům č.29 pana Voříška. Proto se přistoupilo k důkladné opravě celých hradeb. V roce 1723 byla opravena přední brána Klášterská. Roku 1725 byla v kritickém stavu brána Loubská, i když byla stažena železy. Znovu ji totiž poškodil úder blesku. Krov byl stržen a brána postupně ubrána a na jaře následujícího roku se postavila od základů nová. Nebyla tak vysoká jako původní. Byla pokryta cihelným krovem a na straně k městu byla ozdobena obrazem panny Marie klatovské při štítu a erbem království českého- lvem v červeném poli. Na straně k předměstí byly obrazy svatého Vavřince a svatého Floriana, patronů města proti ohni a také latinskými verši a v nové bráně byl umístěn krucifix.
 
hradby.jpg
Špitálská brána byla zbořena roku 1834, Klášterská 1837 a Loubská 1841. lépe na tom byly tři vysoké bašty východního vnitřního opevnění, které byly sice beze střech, ale odolávaly vlivům počasí. Mezi oběma rohovými okrouhlicemi se vypínala vysoká čtyřhranná bašta za farním kostelem, která byla do poloviny 16. století i zvonicí tohoto kostela. Roku 1579 bašta shořela a zvony v ní se roztavily. Proto byla r. 1581 vystavěna zvonice nová (Bílá věž) a tato stará byla snížena na úroveň okolních hradebních bašt. Dnes je v ní čajovna a je rozšířen názor, že sloužila jako kostnice a márnice hřbitova okolo farního kostela. Ovšem ve výdajích kostela je uchován zápis z roku 1715 o vydání 3zl.24kr. za šindel pro pokrytí střechy nad starou baštou vedle kostnice, což vyvrací domněnku, že kostnicí byla přímo bašta. Dřevěný altán nad touto baštou je z pozdější doby, kdy jej na vlastní náklady nechal zbudovat děkan František Jelínek (+1859) pro svou zálibu astronomického pozorování.
Z popisu domů je známa řada bašt a parkánů při nich. Vedle brány špitálské u domu č.48 byla bašta a parkány až k baště Bodlovské, která stála v Baštové ulici při domě Kápovském se sladovnou č.38. Ta zůstala při velkém požáru r. 1689 neporušena a to bylo štěstí, neboť v ní byl uložen slad. Mezi těmito baštami byla bašta při domě Tiškovském č.43, kde se ulice Dlouhá sbíhala s ulicí Krátkou. Ve Zlatnické ulici byla např. bašta při domě malíře Columbusa č.31. V ulici Václavské byl domem Bohdaneckým vymezen přístup k další okrouhlici. K domu „U zlaté koule“ č.65 na náměstí náležela bašta ve zdech městských. Za stavením jezuitského semináře se ze žádosti jezuitů z r. 1725, aby jim městská rada přepustila parkán, dozvídáme o čtyřhranné baště. (Nedaleko jezuitského semináře sv.Josefa byla bašta v domě Vojtěch a Parvoniče č.56 v Seminářské ulici.)
Z dalších bašt stojí za pozornost polokruhová bašta v ulici Hradební u domu Horovského č.7. Vedle obou okrouhlic se jedná o nejvýznačnější památku starého opevnění Klatovského.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one