face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
kt.gif

Město Klatovy

Okolí Klatov

Klatovské karafiáty

Po bitvě u Lipska se roku 1813 přistěhoval do Klatov rytmistr baron Olšanský, který si přivezl semena malokvětých karafiátů z francouzského města Nancy. Z těchto semen vypěstoval karafiáty, které ošetřoval a rozdával svým známým. Tak si oblíbili karafiáty cvočkář Jan Pirner a gymnasiální katecheta Vincenc Chudoba. To byli první pěstitelé, kteří mezi sebou soutěžili v dosahování co nejkrásnějších odrůd.
V roce 1822 převzal po otci hostinec a zahradu pomolog Michal Bullmann, který svým obchodním ostrovtipem postřehl, že by pomocí důstojníků klatovské posádky (většinou šlechticů) mohl mít z pěstování karafiátů značný příjem. S Janem Pirnerem věnovali karafiátům zvýšenou péči a metodou sprašování začali dosahovat lepších a krásnějších rostlin. Navázali styky s pěstiteli německými a vyměňovali si s nimi novinky. Roku 1831 zasílal již Bullmann karafiáty i do Itálie, Německa, Švédska a Anglie. S Bullmannem soutěžili v karafiátnictví M.Spora, B.Gabriel, Tadeáš Vejvoda a František Celerin. Toto je první období klatovského karafiátnictví.
 
Po roce 1846 nastal nový obrat, když do Klatov přišel ranhojič Karel Hajný a profesor nižší reálky Josef Čechura, který nabádal zahradníky k odbornému pěstování ve větším rozsahu. Roku 1848 měl Bullmann již 600 karafiátových odrůd. Profesor Čechura objednal vlámské karafiáty, které začal křížit. Přibývalo objednávek zvláště z Polska a z Ruska.
Pravý obchodní ruch nastává nástupem mladší generace v osmdesátých letech 19. st. Novou generaci pěstitelů reprezentovali František Spora, Josef Walter, Josef Celerin, Vít Boublík a Vojtěch Svoboda. Profesor Čechura sestavil jednoduchou karafiátovou soustavu, která vytlačila dosud používanou soustavu německou.
 
277.4927859b359bad3176a3a0e925b05d32.432.250.jpg
Bylo započato s každoročními výstavami v místních závodech, kde byly karafiátové sbírky posuzovány a kritizovány odborníky i návštěvníky a byl umožněn nákup nejkrásnějších květin. V posledním desetiletí 19.stol. dochází k vyvrcholení klatovského karafiátnictví. Byla pořádána řada výstav v různých evropských zemích, kde klatovské karafiáty triumfovaly.
Na popud ředitele městských sadů Františka Thomayera zaslali klatovští pěstitelé 4 vagóny vypěstovaných rostlin v květináčích na pražskou jubilejní výstavu r.1891. Vídenští karafiátníci, kteří se výstavy zúčastnili, pozvali klatovské pěstitele na mezinárodní výstavu do Vídně vedle pěstitelů německých, francouzských a belgických. Jestliže bylo vystoupení klatovských karafiátníků v Praze triumfální, pak vystoupení ve Vídni r.1892 bylo epochální. Všechny vídeňské listy nadšeně psaly o kráse klatovských karafiátů. Např. Neue Freie Presse 23.7.1892 napsala mimo jiné: „Hlavní cena výstavy je právě v tom, že naši zahradníci jsou známi svými nádhernými odrůdami, které se pěstují hlavně v Klatovech a v okolí jako speciality. Obraz výstavy je okouzlující. Celou levou stěnu postranní zaujímá Frant. Spora z Klatov se svými barevnými květy:pikoty, dublety, blizardy, flamanty a famensy; výstava to, která samojediná obsahuje již téměř vše, čeho se dalo dosud v karafiátnictví dosáhnout. Naproti jest umístěn Jos. Celerin z Klatov, jehož karafiáty vynikají bezpříkladnou velikostí. Vedle vystavil Jos. Walter skvostný argument na důkaz, že se také v tomto oboru dá dosáhnout okouzlujících výsledků. Ve středu sálu se zdvíhá skupina palem, kolem které se vinou karafiáty V. Svobody z Klatov.“ Čtyři vystavovatelé z Vídně si přivezli celkem 24 cen.
Po výstavách v Praze a ve Vídni následovaly další, jichž se účastnili František Spora a Josef Walter. R.1893 bylo v Klatovech vydáno 15 karafiátových ceníků od různých pěstitelů. Roku 1893 obeslal Josef Walter výstavu v Bruselu, kde obdržel velkou zlatou medaili. V roce 1894 dostal na světové výstavě v Antverpách Fr. Spora první a nejvyšší cenu – výstavní medaili. Jos. Walter ze zahradnické výstavy v Linci přivezl 3 čestné ceny. Roku 1897 na mezinárodní zahradnické výstavě ve Frankfurtě n.M. dostal Fr. Spora zlatou výstavní medaili a Jos. Walter stříbrnou medaili a 50 M. Téhož roku v Hamburku pěstitel Josef Walter obdržel stříbrnou medaili a 30 M, Fr. Spora stříbrnou medaili.
Nejdříve nenápadně a později čím dál častěji se začala v kulturách rostlin objevovat plíseň karafiátová (Fusarium dianthi), nebo-li fusariósa karafiátů. Tato plíseň se začala mimo Klatov objevovat také v ostatních pěstitelských zemích jako Francie, nebo Německo. Protože se nevědělo co je příčinou odumírání karafiátů, vznikaly domněnky o konci karafiátových kultur v celé Evropě. Klatovští zahradníci se začali ohlížet po jiných, výnosnějších produktech a proto r.1911 vyšly již jen 4 karafiátové ceníky.
Po 1.světové válce jen Ant. Bříško vydával malé karafiátové ceníky. Nějaké odrůdy také měli ještě Jos. Celerin a Jos. Walter, který je také za války na objednávku továrníka Schifauera zaslal do möllersdorfské věznice tam uvězněným Dr. Kramářovi a Dr. Rašínovi, kteří je zde pěstovali.
V následujících letech se důsledným odstraňováním napadených rostlin dosáhlo postupného ozdravování kultur. Vznikaly nové odrůdy a snaha seznámit s nimi širší veřejnost dospěla k uspořádání výstavy v r.1931, o které se rozepsalo 60 českých i německých listů, které přinesly 215 článků.
Na podzim roku 1931 požádalo kuratorium zvolené výstavním výborem městské spořitelny v Klatovech o propůjčení zahrady u muzea pro karafiátnické pokusnictví. Ředitelství ochotně zahradu propůjčilo.
Dnes se každoroční výstava karafiátů koná v zahradě naproti muzeu .

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one