face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
kt.gif

Město Klatovy

Okolí Klatov

Měšťanské domy

Městské hradby zapříčinily, že domy, aby se jich na omezený prostor vešlo více, nemohly být stavěny do šíře a proto byly hnány spíš do výšky a do hloubky. V Klatovech podzemí dosahuje tří až čtyř podzemních pater. Nejhlubší sklepy jsou v okolí Krameriovy ul.
V 16. století berou na sebe městské domy jiný umělecký ráz. Do Čech se z Itálie dostává renesance. Tento sloh, který užíval řeckých a římských forem (sloupů, kládí, oblouků) k novým konstrukčním stavitelským zásadám, které vyžadovaly větší prostory a více světla. Renesance měšťanských domů přinesla do Klatov zejména sloupovéí pavlače neboli arkády (lodžie). Na rynku byly domy nejvýstavnější. Nad všechny vynikal chrám a radní dům a Černá věž.
Domy městské nebyly číslovány jako dnes; číslovat se začaly teprve v století l8 a Klatovy konkrétně roku 1786. Od starodávna sloužil k označení domu znak vytesaný nebo na zdi, či na tabuli malovaný. Do znaků byli vybíráni živočichové nejrozmanitějších rodů a velikostí, od blechy až po slona a báječného jednorožce. Také rostliny byly v oblibě. Domy se jmenovaly U Černého orla, U bílého jednorožce, U dvou bílých růží, U koule, U zlatého slunce, U dřevěného soudku, U zlaté husy a podobně.
Také nápisy bývaly na domech do kamene vryté nad vraty. Víc do oka bily nápisy psané na zdi. Bývaly to nápisy někdy mravoučné i modlitebné, zbožné..Střechy měšťanských domů pokrývaly většinou šindele, řidčeji Tašky, nebo cihelné kůrky. Proto když vypukl kdekoliv požár, při nejmenším větru ihned hořela celá ulice. Kvůli takovým požárům si musíme ve starodávné ulici přimyslet louže, které konšelé schválně udržovali, aby byla po ruce voda k hašení V každém domě, nebo alespoň v určitých domech visely řebříky a kožené košíky na vodu. I před domy stávaly sudy s vodou, jimiž je třeba středověkou ulici oživiti. Že ty sudy s vodou v noci rozpustilcům překážely, to se rozumí skoro samo sebou. Mívali bujní lidé dětinskou radost, když některého kamaráda v sudě namočili nebo když sud převrhli. V některých živějších ulicích bývaly v přízemí domu dílny řemeslnické, které sloužily i jako krám. Nade dveřmi a oknem takové dílny si řemeslníci upevňovali stříšku, obyčejně šindelovou, aby déšť dovnitř nezaháněl. Konšelé požadovali, aby stříšky nepřekážely jezdcům, aby do nich hlavami nenaráželi. Nad vraty bývala železná mřížka (světlík), která propuštěla světlo zvenčí.. Mřížka bývala obyčejně dobrá kovářská práce, mnohdy i umělecky výborně zpracovaná. Domovní dveře bývaly často mistrnou prací truhlářskou, byly-li pobity plechem, snažil se i zámečník v plechu vytvořit ozdoby. Na dveřích býval důležitý nástroj, kovový klepák. Byly sice v městech tu a tam zvonce u vrat, ale častěji se používalo klepání, a to zejména po setmění.. Klepák byl na vratech přibitý a vždy byl aspoň trochu ozdobný.
Uvnitř v domech byly místnosti již v 14. století rozděleny tak, že za vraty obyčejně byla prostornější síň, které říkali dolejší mázhauz. Z té šlo se do dvora a po schodech vystupovalo se na mázhauz hořejší, uzavřený. V dolejším mázhauze byly po jedné nebo po obou stranách dveře do komor klenutých. Také tu byly padací dveře, jež vedly do sklepa pod zem, do sklepa vlhkého (do lochu, do pivnice). Z hořejšího mázhauzu se chodilo do hlavní světnice, která bývala osvětlena aspoň dvěma okny, a do komor po jednom okně. Jedna z komor byla na spaní, přestože všechny bývaly dlážděny cihlami, a ne prkny. I ty komory, byly-li klenuty, se nazývaly sklepy.
 

Náměstí

Existuje předpoklad, že domy kolem klatovského náměstí mívaly podloubí? Nasvědčuje tomu přesah ulic ústících na náměstí.a fakt, že půdorys centra se nezměnil. Tento přesah zřejmě umožňoval snadný vstup do podloubí. Nabízí se podobnost s náměstím v Českých Budějovicívh. V Klatovech ovšem nejsou o tomto podloubí žádné zmínky, ani archeologické nálezy. Nabízí se vysvětlení v častých požárech města a v jeho původní dřevěné zástavbě. při budování kamenných domů již zřejmě nebyla podloubí obnovena.
Na ryncích se konávala shromáždění sousedů, scházívalo se tu měšťanské i žoldnéřské vojsko, konaly se vojenské prohlídky (mustruňky), byli zde vítáni významní a vzácní hosté. Také se na náměstí konaly masopustní a jiné zábavy, slavnostní průvody, tance a soutěže.
Kašna přitahovala na náměstí pozornost jako první.. Do kašen mistr rúrák neboli rourník hnal vodu po dřevěných rourách. Původní kašna byla nezdobená, jen z otesaných dubových klád. Stávala výš než ta dnešní a byla posunuta směrem před menzu Již od 15. století se stavěly kašny jako umělecké práce. Říkalo se jim „Klenot města“ V Klatovech to byla mosazná vana s antickým altánkem na kterém byla panna mouřenínka z jejíchž prsou tryskala voda.
U kašny na rynku bývalo vždy dost života. Sedaly tu ženy, které posluhovaly donášením vody, sem chodily dívky s putnami a džbery pro vodu; za nimi sem přicházeli mladíci a bývalo tu zvláště pod večer mnoho veselého hlaholu.
Na klatovském náměstí stával kromě kašny ještě pranýř, který byl zřejmě umístěn v horní části náměstí přibližně před radnicí. Ne pro ozdobu, ale pro trest a strach Trestanci byli na čas přikováni na pranýři pro hanbu světskou. Pranéře bývaly pro větší posměch vystrojeny směšnými, nemotornými hlavami a "maňasy", jazyk vyplazujícími a křiklavými barvami pomalovány.
Obyčejného všedního vzezření městským rynkům dodávaly krámy a krámečky, jež umístěny byly na zdech domovitých, ba i na zdi rathouzní, na pilířích při loubích. I na dvéře kostelní boudník neboli boudní kramář položil svou boudu, drobná obchodnice postavila krámnou stolici, stůl nebo také jen putnu a nůši se zbožím, kdekolivěk jí ukázal úředník městský. Rozumí se, že noční rozpustilci boudníkům boudy krámné odnášeli a na jiná místa
 

Ulice a život na ní

Po obou stranách ulice se táhly stružky, do nichž se z domů vylévala špína a z domů tam byla odváděna i dešťová voda z dřevěných žlabů, které z domů nepěkně trčely. Cesta mezi stružkou a domem náležela k domu, byla předchůdkyní dnešních chodníků. Zbytek ulice mezi oběma stružkami byl určen vozům a náležel obci.
Chodcům na úzkém chodníčku při domu často překážel svah, kamenné lávky a kůly do země vpravené, po nichž se sudy spouštěly do sklepů. Rohy domů byly před nárazy vozů chráněny kamennými patníky.
Když se stezky při domech zanesly blátem, bylo nařízeno pravidlo, aby hořejší soused hrnul bláto k sousedovi a ten zase dále a tak se pokračovalo dokud hromada nenarostla tak, že s ní soused již nepohnul. Tak byla kupa a smetí zanechána až do deště nebo do úředního čištění, kdy z radnice vyslala lidi a vozy s koni k tomuto účelu.

Město se úředně čistilo jen čtyřikrát za rok? Čistili obyčejně před svátky, po jarmárce, a měl-li přijet královský zástupce dosazovat konšelů. Stružky byly i po vydláždění pořád plny a nevoněly, zvláště ne za parného léta; měšťané si zvykli, že to, co nechtěli mít doma, to rádi vyhazovali a vylévali oknem, takže zvlášť v noci nebylo radno kráčet podél domů. Když se setmělo i ulice potemněly a osvětlení neexistovalo. Zato noční chodec byl povinen mít lucernu nebo svítící louč. Kdo šel beze světla, byl podezřelý. Řemeslnické nečistoty, zvláště řezníkovy, mydlářovy, jirchářovy a jiných, tlačily se obyčejně samy do ulice, jindy jim obyvatelé ochotně pomáhali.
V středověkých Klatovech i v jiných městech se před pivovary po celý rok válely haldy dlouhých dřev pivovarských, na kterých se děti batolily a dováděly. V noci na těch haldách spávali všelijací pobudové. Byly však ještě jiné záludnosti. Ulici města občas pobíhal vepřík, který se zatoulal, husy, slepice. Vepříci vbíhali i ke kostelu a na hřbitov u kostela i ke škole. Díky zápachu byli vepři často důvodem sousedských sporů a žalob.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one