face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
kt.gif

Město Klatovy

Okolí Klatov

(Zdroj: K. PETERS: DĚJINY JESUITSKÉ KOLEJE V KLATOVECH.)
Po uzavření vestfálského míru, ve kterém bylo v zemích českých za jediné platné náboženství uznáno náboženství římsko-katolické, Získal jesuitský řád na svém významu a moci. Také v Klatovech jesuité rozvinuli zvýšenou činnost a odhodlali se záhy k dalekosáhlému stavebnímu programu, ke stavbě nové koleje a chrámu.
Své působení v Klatovech jesuité začali v hořejším domě Korálkovském na náměstí. Avšak dlouho tu nepobyli. Směnou s Vilémem st. hrab. z Klenového na Žinkově a Roupově získali již r. 1639 dům Běšínovský, třetí v řadě pod Černou věží směrem na západ; tu umístili svou kolej. V témže roce směnili také druhý Huertou darovaný dům na náměstí, t. zv. Skřivánkovský, za dům Střelcovský, čtvrtý v řadě pod Černou věží vedle domu Běšínovského, a zřídili si v něm zatímní kapli. Snažili se také získati sousední spáleniště, ale s počátku s nezdarem. Teprve po r. 1648, za míru, začínají jesuité opět zakupovat další domy. Nejprve koupili domy mezi Černou věží a domem Běšínovským postupně v letech 1652 a 1653 a současně získali domy na jih od Černé věže, které byly buď spáleništěm nebo v chatrném stavu. Konečně r. 1655 jim postoupili purkmistr, rada i obec výše zmíněná spáleniště domů mezi pokračováním ul. Školní a koncem ul. Seminářské, která jim předtím správa obecní nechtěla postoupit. Spáleniště sousedila s domy pod Černou věží a tak vznikl velký prostor pro staveniště.Jesuité koupili již r. 1639 dům tzv. Švábkovský, stojící na nároží ulice Školní a Jesuitské a tam si zřídili zatímní seminář. Když pak si v padesátých letech zakupovali domy a místa pod Černou věží, koupili r. 1656 další dva domy v sousedství domu Švábkovského v ul. Školní. Tehdy se jesuité odhodlali ke stavbě chrámu na západní straně náměstí poblíž Černé věže.
 
Vdova po Vilémovi z Klenového na Zinkovech a Roupově Benigna z Rozdražova prodala r. 1654 jesuitům zpět hořejší dům Korálkovský, kromě toho získali r. 1653 rozlehlý sousední dům na nároží proti Černé věži, který patřil p. Divišovi Kocovi z Dobrše, a to dílem koupí, dílem darem od jeho dědiců. Oba tyto domy, které patřily k největším a nejvýstavnějším v městě. měly býti zbourány a na místě domu Kocovského a zčásti i Korálkovského měl býti vystavěn jesuitský chrám. Rozšiřování
Jez.kostel 1.jpg
jesuitského stavebního programu s velikými obavami sledovala městská rada a obrátila se proto dne 14. července 1655 ke královským místodržícím s prosbou, aby jesuitům nebylo dovoleno kupovat další domy v městě. Svou žádost odůvodňovala, že jesuité získali již 17 domů resp. spálernišť koupí nebo darem a mají tedy dosti veliké místo pro své stavby. Poukazovala, že je v Klatovech 8 domů, náležejících dominikánům, 23 vyšším stavům a k tomu ještě 43 zbořenišť, takže v celku z 91 míst neplyne obci a tím také král. fisku žádný zisk. Odvolávala se i na to, že J. M. cis. Ferdinand III. potvrdil městu r. 1640 privilegia, jimiž se zakazuje vyššímu stavu v městě se zakupovat. Na tuto důtklivou stížnost vyslali místodržící do Klatov v září r. 1655 a v lednu 1656 komisaře k urovnání sporné záležitosti. Těm se podařilo teprve po delším jednám přiměli městskou radu k tomu, že svolila k prodeji dalších domů jesuitům v bloku mezi ulicí Jesuitskou a masnými krámy. Rektor P. Th. Moretus dosáhl, čeho chtěl, a mohl začít se stavbou nejen koleje, ale i chrámu. První základy stavby položil 13. dubna 1655 a za 7 měsíců vyrostly tři strany celého čtyřúhelníku do značné výše a hmoty. Tak bylo začato se stavbou koleje na místech pod Černou věží.

 
jez.kostel 5.jpg
jezk1.jpg
Příštího roku, na den sv. Jiří 1656 - po urovnání sporu s městskou radou - začali jesuité se stavbou chrámu na místě domu Kocovského a z části Korálkovského na jihozápadní straně náměstí. Když byly oba domy bourány, chodili se na to lidé dívat v celých houfech. Podle jesuitského kronikáře jeden u přihlížejících vykřikl: "Žižka na vás, Žižka na vás", a dával tak najevo svou nevůli k jesuitům a jejich počínaní.
Stavba chrámu s počátku rychle postupovala; r. 1657 byly položeny nejen chrámové základy, ale i přední část svatyně neboli loď byla vyzdvižena do výše několika stop. Spěch, s jakým rektor Moretus obě stavby prováděl, byl až nápadný. Sám jesuitský pisatel zprávy o tom v Historii vypravuje: "Mnozí měli podezřeni, že R. P. Moretus položil základy jak koleje, tak zároveň nového chrámu v témže čase, poněvadž se obával, že by dílo od něho již začazé potom od nástupců mohlo býti měněno. A skutečně, nejinak se přihodilo, neboť, když složil úřad rektorský, po novém zralém uvažování o stavbě koleje, uzdálo se vyšším v Pánu pro určité příčiny (bez ohledu na to, že již značná část koleje nad základy vyčnívala), že dále ne níže, nýbrž výše, hned u samé věže23) má býti kolej vystavěna, a proto na tom mistě, kde byly položeny základy pro novou kolej, nad těmi že mají býti vybudovány školy, jichž vnější zdi jsme tohoto roku přivedli pod střechu, ostatní pak, co zbývá ze základů koleje, příště pro seminář mělo býti přispůsobeno."
A dále pokračuje pisatel (patrné jeden z nástupců Moretových v rektorském úřadě) ve svém vypravování, že také chrám měl být přeložen na staré místo pod Černou věží; avšak sešlo s toho, poněvadž zdi se již zdvihaly do výše několika loktů, což by se bez pohoršení lidu a nákladu mnoha tisíc nedalo uskutečnit.
R. 1661 byly školy dostavěny a studenti se přestěhovali den před sv. Aloisem po slavné mši do nové budovy, na niž náklad podle kronikáře dosáhl 10.000 zl
Při stavbě škol a celé nové koleje ale zřejmě nebylo postupováno dosti obezřetně, protože již r. 1665 musel být školní rok předčasně ukončen, neboť hrozilo nebezpečí, že by se klenutí chodeb v koleji mohla zřítit. V roce 1666 byly v koleji provedeny větší opravy, některá klenutí nové kolejní budovy byla stržena a jiná zabezpečena kleštěmi tak, aby se mohlo budovy bezpečně používat. K tomu byl z Prahy povolán architekt p. Dominik Ursini. Ten měl také dokončit stavbu chrámu, "poněvadž dřívější slavitel nestačil k dokončení tak ohromného díla". Chrám byl založen jako stavba velkých rozměrů (podélná osa 51 m, příčná 31 m) a není proto divu, že v některých letech stavba nepokračovalo pro nedostatek peněz, i když jich jesuité dostávali mnoho, včetně stavebních hmot, jako vápna, železa a j.
S architektem Ursinim byla sjednána 29. července 1670 smlouva, že dokončí veškeré stavební práce, zejména zednické, a provede poslední úpravu chrámové stavby a za to se mu dostane odměny 8450 zl. Materiál ke stavbě si dodávali jesuité sami.

 
pod věží.jpg
Teprve r. 1670 se začalo opět stavět rychleji. Za nového rektora R. P. J. Mitrovia, r. 1671 byly dokončeny ve zdivu obě věže a do jejich makovic byl vložen 13. října 1671 pamětný zápis, uvádějící význačné osoby (papeže, císaře atd.), za nichž byly věže dostavěny.
R. 1673 byla střecha chrámu pokryta prejzy a taškami a vybudována velkolepá klenba chrámové lodi. Pod šesti kaplemi bylo zřízeno téhož roku šest velikých a pěkně upravených krypt. V září 1675 byla za přítomnosti stavitele pana Dominika Ursiniho a pražského tesařského mistra p. Thomy umístěna na vrcholu štítu socha P. Marie, vysoká šest loktů, která byla vytesána domácím sochařem z pískovcového balvanu, vážícího skoro 20 centů, přivezeného z plzeňských lomů. Současně se pracovalo na štukové výzdobě uvnitř chrámu. Také prostranní kůr pro hudebníky byl toho roku dokončen. Na svátek N. početí P. Marie 8. prosince 1675 byla sloužena v ještě nedostavěném chrámu první mše, ale teprve od 20. srpna 1677 se začaly tam konat trvale bohoslužby. Předtím byla dokončena výzdoba chrámové lodi a odstraněno lešení. Dne 20. srpna 1679 byl vysvěcen celý chrám biskupem J. Ignaciem Dlouhoveským při veliké a okázalé slavnosti.
K tak rozsáhlým stavbám mohli jesuité přikročit díky příznivcům, kteří jim k tomu poskytli dostatek peněz. Lucie Otilie Liebsteinská z Kolovrat, rozená hraběnka z Martinic, odkázala 19. dubna r. 1651 koleji jesuitské v Klatovech 50.000 zl. rýn. s podmínkou, že ji jesuité přijmou za zakladatelku koleje, a její bratr Jiří A. Bořita z Martinic, nejvyšší kancléř království Českého, přidal 12. září k tomu dalších 10.000 zl.(Nad vchodem do bývalé jezuitské koleje - dnes areál pod Černou věží- můžete vidět zrekonstruovaný pískovcový erb rodiny Martiniců) Část peněz, a to 31.500 zl., z odkazu hraběnky L. O. Liebsteinské z Kolovrat byla zapsána na panství Střele a Hoštících, které zdědil jesuitský řád po p. Václavu Františkovi z Kolovrat, jenž vstoupil do jesuitského řádu. Pražské jesuitské ústředí proto prodalo toto panství za 62.615 zl. r. klatovské jes. koleji. Jesuitské jmění se dary, odkazy a dědictvím dále rozrůstalo. Dne 20. dubna r. 1661 postoupila jesuitům Regina Kateřina Kocová, rozená z Klenového a Janovic a na Habarticích, dům č. 4 v Klášterní ulici v Klatovech a 29. ledna r. 1663 jim odkázala svůj statek Habartice, t. j. tvrz a sídlo Habartice s podacím kostelním a ves pustou Chuchli. R. 1664 mag. S. J. Jan František Šic z Šicu postoupil koleji statek Usilov, který zdědil po svém otci. V roce 1667 jesuité statek prodali za 13.600 zl. R. 1666 čtyři sestry: Kateřina ze Svárova, Maxmiliána hrab. z Klenového, Anna Perklárová a Polyxena z Klenového darovaly jesuitům dvůr v Klatovech "V Říčkách" ležící, i se zahradou, avšak bez dědin. Také menšími dary a odkazy byli jesuité podporováni a proto mohli své stavby úspěšně provádět a dokončit.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one