face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
kt.gif

Město Klatovy

Okolí Klatov

• Část obce Železná Ruda, nedaleko státních hranic.
• V devatenáctém století zde bývala největší sklárna na Šumavě, založená rodinou Hafenbrädlů.
• Dnes je sklárna zaniklá.
• Končí tady žlutě značená turistická trasa z Mlýnského vrchu vedoucí přes Železnou Rudu
alž.jpg
Společné hraniční železniční česko-bavorské nádraží Železná Ruda - Eisenstein bylo postaveno v letech 1876 až 1877. Bylo slavnostně otevřeno v roce 1877 za přítomnosti rakouského císaře a bavorského krále.
 
Jedná se o světový unikát, bylo postaveno úmyslně přímo na hranici jako symbol tehdejší dobré spolupráce mezi oběma sousedícími zeměmi. Tato horská železnice v Rakousku-Uhersku spojila trať Plzeň-Železná Ruda s Bavorskou východní dráhou. Účelem na svou dobu nebývale technicky náročného díla (první horská trať v Rakousku-Uhersku) bylo zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, jednalo se zejména o zlepšení dopravy uhlí ze severočeských dolů. Trať byla uvedena do pravidelného provozu dne 20. října 1877.
 
Nádražní budova, symetrická stavba v bavorském stylu vyznačující se žulovými stěnami, se dvěma dvoupatrovými budovami na křídlech a spojovací částí, je přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Nádraží stojí asi 10 m nad úrovní terénu. Potoky, pův. tekoucí přes pozemek nádraží, jsou svedeny pod nádraží odvodňovacím systémem a podtékají ho. Zdi nádraží jsou - patrně pro větší pevnost budov - nakloněny mírně dovnitř.
 
Nádraží potřebovalo pro svůj provoz 120 zaměstnanců. Byli zde i dva přednostové, rakouský a bavorský. Státnost se v té době pořád vyhraňovala. Když budovu dostavěli, byla na podlaze centrální haly mosaznou páskou vyznačena státní hranice a na každé straně byl z mozaiky udělán státní znak. Na bavorské straně bavorský lev a na rakouské straně český lev, protože železniční společnost byla česká /Plzeňsko-březenská dráha/. Když přišel úřední příkaz, že český znak musí být nahrazen rakouskou orlicí, jednalo se přece o státní hranici, dělali čeští poslanci ve Vídni tak dlouho obstrukce, až se jim podařilo, že český lev zde byl ponechán.
 
Po vzniku samostatné Československé republiky r. 1918 převzaly trať na naší straně i s polovinou hraničního nádraží ČSD a trať byla dále hojně využívána, zdejší oblast byla turisticky velmi oblíbená.
 
Společné nádraží fungovalo až do r. 1938, kdy bylo na základě Mnichovské dohody zabráno Německem. Znaky v nádražní budově vzaly po obsazení pohraničí v roce 1938 za své. V červnu r. 1945 byl sice provoz společného nádraží znovuobnoven, ale jen na pouhé tři roky. Od roku 1948 byla celá oblast i s nádražím veřejnosti nepřístupná.
 
A dne 3. září 1953 byl zrušen železniční přechod Železná Ruda - Alžbětín, československá osobní pokladna byla zazděna, budovu i kolejiště rozdělil plot z ostnatého drátu, koleje na naší straně nádraží byly vytrhány a nádraží bylo téměř 40 let opuštěné. Osobní doprava za komunistické vlády pak končila v předposlední zastávce Železná Ruda – město a vlaky odtud couvaly zpět na nádraží Špičák. Na německé straně provoz pokračoval dále, ale až na konečnou stanici jezdily vlaky málo, takže německé spolkové dráhy uvažovaly o zastavení provozu.
 
Česká polovina nádraží postupně zchátrala a měla být zbourána - demolici, naplánovanou na začátek prosince r. 1989, zastavily na poslední chvíli revoluční události. Začátkem 90. let 20. století bylo nádraží opraveno Českými drahami a poté, 2. června roku 1991 byla po dlouhých letech znovu zprovozněna československá polovina stanice pro osobní dopravu za přítomnosti českého premiéra Petra Pitharta a spolkového kancléře Helmuta Kohla. Od léta 2006 projíždí společným nádražím několik párů osobních vlaků z němekého Plattlingu na české nádraží Špičák.
ALŽBĚTÍN.jpg
alžbět1.jpg
alžb11.jpg
alž1.jpg
alžb.jpg
alžb12.jpg
alžbě.jpg

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one